Společnost Unipetrol se  zasazuje o výzkum, rozvoj a zavádění 2. generace biopaliv, která jsou efektivnější a šetrnější k přírodě.

Opětovné využití kuchyňských olejů

Legislativa Evropské unie určuje podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie spotřebované v dopravě – pro rok 2020 je hodnota nastavena na 10 %, biopaliva 1. generace mohou pokrýt maximálně 7 %, vyspělá biopaliva minimálně 2 %. V Česku však podpora i výzkum vyspělých biopaliv doposud vázly. Podle analýzy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) chybí potřebná legislativa a je nutné co nejrychleji přijmout adekvátní opatření. Unipetrol pomáhá situaci změnit. Společnost se kromě jiného zaměřuje na hydrogenační zpracování použitých rostlinných olejů či živočišných tuků při výrobě motorové nafty. V praxi by se jednalo o opětovné využití odpadních kuchyňských olejů na kvalitní motorová paliva.

Jinou cestou je implementace technologií Waste to Liquid (WTL) nebo Biomass to Liquid (BTL) v kombinaci s Fischer-Tropschovou syntézou. Toto znamená, že se nejprve odpad nebo biomasa chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý), který je následně využit pro syntézu vysoce kvalitních motorových paliv. Vlastní syntéza je pojmenována po jejích autorech, kterými ve dvacátých letech minulého století byli Franz Fischer a Hans Tropsch.

Unipetrol si je vědom, že dosažení cílů EU anebo alespoň jejich přiblížení je možné pouze prostřednictvím kombinace různých zdrojů anebo technologií výroby vyspělých biopaliv. Společnost je proto aktivní v mnoha oblastech, a to ať už v rovině výzkumné či v rovině testovací. Unipetrol spolupracuje s celou řadou českých i zahraničních akademických či výzkumných organizací (v Česku je to například UniCRE nebo VŠCHT Praha, v zahraničí pak například rakouská Vienna University of Technology či finská Abo Akademi), a to nejen při studiu, ale i testování vyspělých biopaliv z různých zdrojů a technologií. Letos na podzim se Unipetrol například připojil k projektu BIOENERGY 2020+, který běží od roku 2004 v rakouském Güssingu. Oblasti zájmu nebo výzkumu jsou vždy velmi podobné, posuzuje se technická proveditelnost a možná integrace do rafinérských procesů, ekonomika výrobního procesu nebo postupu a pochopitelně také dostupnost příslušných surovin.

Budoucnost je možná i v řasách

V krátkodobé perspektivě se Unipetrol zabývá možnou výrobou vyspělých biopaliv s využitím volných rafinérských kapacit hydrogenačních rafinací na zpracování ropy. Stejným technologickým postupem (hydrogenací) lze totiž zpracovávat právě už použité rostlinné a živočišné oleje.

V dlouhodobém horizontu se Unipetrol zaměřuje na technologie zplyňování biomasy (BTL), odpadních plastů či pneumatik (WTL) a navazující procesy syntézy paliv (FTS), včetně integrace těchto případných technologií přímo do rafinérských procesů. Kromě výše zmíněných oblastí má Unipetrol rovněž zájem prohlubovat již existující poznatky a pozitivní výsledky pěstování vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následného využití produkované biomasy jako energetické suroviny.

V uvedených směrech výzkumu a vývoje je Unipetrol součástí širokých mezinárodních konsorcií ucházejících o podporu ze strany EU na základní výzkum anebo i přímo na podporu výstavby a realizace demonstrační jednotky výroby biopaliv 2. generace například v rámci výzev programu Horizont 2020.

Faktem nicméně zůstává, že přes své nesporné benefity zatím nemají biopaliva 2. generace v Česku dostatečnou podporu – ani legislativní, ani daňovou. Jasné stanovení pravidel podpory paliv 2. generace by mohlo definovat priority, kterými by se měl tuzemský vývoj a výzkum v následujících letech přednostně zaobírat.

 

Tomáš Herink, Unipetrol

Kontakt: tomas.herink@unipetrol.cz