Praha hostila Evropské jaderné fórum. Premiéři České republiky a Slovenska se jednoznačně přihlásili k rozvoji jaderné energetiky.  Je ale potřeba vyřešit problém s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů.

Organizátorem dvanáctého plenárního zasedání Evropského jaderného fóra (ENEF), které se uskutečnilo ve dnech 22. a 23. května v Praze, se ve spolupráci s Evropskou komisí stala  Česká republika. Jeho účastníky byli společně s evropskými energetickými experty, také představitelé vlád, Evropské komise, Evropského parlamentu, dalších evropských institucí a neziskových organizací. Jednání se zúčastnili  premiér Bohuslav Sobotka, premiér Slovenské republiky Robet Fico, evropský komisař pro energetiku a klimatické změny Miguel Arias Cañete, ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a slovenský ministr hospodářství Peter Žiga.

Využití nízkoemisních zdrojů energie

Mezi hlavní témata prvního pracovního dne patřilo šedesáté výročí organizace Evropského společenství pro atomovou energii EURATOM, založeného roku 1957 v Římě. Úterní jednání zahájili premiéři ČR a SR, kteří hovořili o nutnosti i nadále rozvíjet jadernou energetiku v Evropě. Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, vláda se schválením Státní energetické koncepce přihlásila k dalšímu využívání a rozvoji jaderné energetiky do budoucna. „Česká republika je již jen malý krok od ratifikace Pařížské dohody, po které se připojí k ostatním členům EU a celosvětově bezmála 150 zemím světa, které se zavázaly učinit kroky k tomu, abychom zpomalili růst průměrné teploty naší planety. Tento závazek a také mnohé další závazky budou vyžadovat rovný přístup ke všem nízkoemisním zdrojům energie a jejich maximální zapojení. Tady vidím jadernou energii jako nástroj, který nám zásadním způsobem pomůže tyto závazky naplnit.,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

 Jádro nemá na Slovensku alternativu

Slovenský premiér Robert Fico hovořil o společném postoji české a slovenské vlády k jaderné energetice jako pilíři energetické bezpečnosti státu. „Jádro nemá pro země jako je Slovensko pro příští desetiletí alternativu, která by ho mohla rovnocenně nahradit,“ vyjádřil se premiér Robert Fico. Slovensko, které je na dovozu energetických surovin závislá podobně jako ČR, dnes vyrábí asi 55 % své produkce elektrické energie právě v jaderných elektrárnách. Premiér Fico též připomněl, že letos uplyne šedesát let od vzniku podniku Jaderná elektrárna Bohunice. Vloni slovenská strana dokončila proces EIA na výstavbu nové jaderné elektrárny v prostoru první česko-slovenské jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.

 Hledá se úložiště

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček v rámci diskuse mimo jiné připomněl potřebu vyřešit problém s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů. “Toto téma považuji za nesmírně důležité. Po několik let se snažíme transparentně a ve spolupráci s obcemi a iniciativami hledat optimální lokalitu pro vybudování bezpečného úložiště pro vyhořelý jaderný odpad. S plány na výstavbu nových jaderných zdrojů se tlak na vyřešení této otázky stává ještě výraznějším. Pracujeme proto na legislativním zakotvení větší role samosprávy v celém rozhodovacím procesu výběru lokalit,“ řekl ministr Jiří Havlíček.  Pracovními tématy druhého dne byla problematika bezpečného ukládání radioaktivního odpadu.Jedná se o téma, které v současnosti ČR v souvislosti s přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva intenzivně řeší. Dále se během druhého dne Evropského jaderného fóra projednávala otázka standardizačního potenciálu v dodavatelských řetězcích jaderných elektráren.

(tz)